Blog

Jestli před ostatními tajíte nějaký svůj zvyk nebo zálibu, protože by si mysleli, že jste praštění nebo úchylní… Jestli si pečlivě hlídáte, jak v určitých situacích zareagujete, i když byste rádi jednali úplně jinak, ale máte strach, že byste vypadali hloupě… Jestli se bojíte říct, co si doopravdy myslíte, protože by si ostatní pomysleli, že jste...

Kolik času ztrácíme tím, že se obáváme, co si o nás pomyslí ostatní? Že se nervujeme kvůli věcem, které už se staly nebo na které nemáme žádný vliv? Že se trápíme kvůli tomu, co někdo jiný řekl nebo udělal?

"To nemůžu udělat, byli by naštvaní." "Nesmím xy." "Musím mu pomoct, když mě o to požádal." "Musím jít do práce…" Naše okolí na nás klade neustálé nároky a požadavky, stanovuje nám hranice a omezení. Až to někdy postupem času vypadá, že náš život sestává jenom ze samých příkazů a zákazů. Nemůžu, nesmím, musím. A vytrácí se můžu, smím, chci.

Už se vám někdy stalo, že jste se chystali něco udělat – něco, co byste dělat měli – ale pak jste to neudělali, protože jste zrovna neměli náladu? Tady je šokující odhalení: Nemusíte čekat, až budete mít tu správnou náladu. Věci, které chcete udělat, můžete – a měli byste – udělat hned, i když se na ně právě necítíte.

Když je zvíře v ohrožení, nastává stresová reakce. Zvíře situaci nějakým způsobem vyřeší (obvykle bojem nebo útěkem) a jakmile ohrožení pomine, končí i stresová reakce. Zvíře se vrátí do klidového stavu a pokračuje ve své obvyklé činnosti. Na rozdíl od lidí se žádné zvíře neumí stresovat kvůli tomu, co teprve možná nastane nebo co už je dávno za...