
Co je to stres
Poznejte stres včas a zvládněte ho
Vzpomeňte si na nějakou nedávnou stresující situaci, třeba kdy jste museli jednat s rozčíleným člověkem, nebo kdy vás něco naštvalo. Vzpomenete si, na co jste v tu chvíli mysleli a jak jste se cítili fyzicky a psychicky?
V tomto článku se podíváme na to, co to stres vlastně je a jak se projevuje. Zjistíte, proč nadměrný stres působí negativně na naše tělo, náladu i rozhodování. Pokud ale víte, co se s vámi ve stresu děje a umíte stres včas poznat, můžete se ho naučit lépe zvládnout.
Co je to stres?
Stres je psychický i fyzický stav vznikající v reakci na jakoukoliv náročnou situaci (stresor). V minulosti, kdy se tato stresová reakce vyvíjela, bylo nejčastějším stresorem akutní fyzické ohrožení, jako je napadení predátorem nebo členem nepřátelského kmene. A právě pro tento typ ohrožení je naše automatická stresová reakce uzpůsobena dodnes. Někdy se jí říká reakce "bojuj nebo uteč", jelikož boj nebo útěk jsou obvykle nejúčinnější v případě napadení - naše tělo, myšlení i emocionální stav jsou ve stresu nastavené na to, že během okamžiku budeme s někým bojovat, anebo před ním budeme utíkat. Případně že úplně ztuhneme ve snaze stát se neviditelnými. Takové "zamrznutí" je třetí velmi častou a velmi starou reakcí.
Pravděpodobně jste všechny tyto tři typy reakcí na stres sami zažili:
- pokud vás někdo naštval a měli jste sto chutí dát mu pěstí do nosu (boj),
- jestli jste byli v trapné situaci a nejraději byste utekli z místnosti (útěk),
- když vám někdo nečekaně vynadal a vy jste nebyli schopní vypravit ze sebe slovo nebo jinak reagovat (zamrznutí).
Podívejte se, jak konkrétně stres ovlivňuje naše myšlení, pocity a tělo:
Jak na nás stres působí?

Stres a myšlení
- zhoršuje se schopnost vyjadřovat se a zároveň i pochopit, co sděluje druhý,
- zhoršuje se schopnost pochopit a vyřešit (složité, ale i jednoduché) problémy,
- ztrácíme perspektivu a nadhled,
- máme tendenci uvažovat zkratkovitě a jednat instinktivně...

Stres a emoce
- prožíváme velmi silné emoce (spojené s přežitím) – strach, vztek, úzkost...
- zároveň přestává fungovat schopnost emoce regulovat,
- nedokážeme se soustředit na nic jiného, než na akutní ohrožení...

Stres a tělo
- zastavují se "nedůležité" funkce, jako trávení, imunita, regenerace,
- produkuje se velké množství stresových hormonů,
- tělo je připravené na velkou akutní fyzickou zátěž a zvládnutí zranění (zvyšuje zásobování svalů krví, zrychluje se tep a dýchání),
- pokud místo toho zůstaneme bez fyzické aktivity, můžeme zažívat svalové napětí nebo bolest, třes, bolest hlavy, břicha, žaludku, nevolnost a trávicí potíže, bušení srdce, obtížné dýchání nebo hyperventilaci, studené ruce a nohy, návaly horka, dezorientaci, točení hlavy, tunelové vidění...
Stresory v dnešní době jsou jiné než v minulosti
Při akutním stresu jsme fyzicky i psychicky připraveni na boj o přežití, ale "ohrožení" v dnešní době jsou úplně jiného typu. Fyzické nebezpečí dnes většině z nás hrozí jen velmi výjimečně. Zato se setkáváme se situacemi jako naštvaný šéf, nadávající zákazník, nespokojený partner, vyvádějící děti, dopravní zácpa, nekonečný seznam úkolů, které bychom měli zvládnout a nemáme na to čas... A úplně nejčastější stresor? To, že přemýšlíme o nepříjemných věcech, které se staly, stát mohly a nebo které se "určitě" stanou.
Stres není vyvolaný samotnou situací, ale tím, jak tuto situaci vnímáme. Pokud situaci vnímáme jako ohrožující, nastupuje automaticky stresová reakce.
Stresorem tak může být i to, že skutečně nastala nějaká nebezpečná situace, tak i to, že si v hlavě "pouze" přehráváme katastrofické scénáře. Naše tělo ani mozek mezi tím nerozlišují a reagují úplně stejně. Ať už stres způsobilo cokoliv, ve všech případech platí:
- Když nezvládneme vlastní stresovou reakci, většinou moc dobře nezvládneme ani to, jak se následně zachováme, a máme sklon udělat něco, co bychom normálně neudělali (například reagujeme přehnaně, na někoho vyštěkneme).
- Při častém opakování může nezvládnutá stresová reakce vést k závažným zdravotním i psychickým problémům.

Stres není vždy špatný!
Z toho, co jsme napsali, to vypadá, že v dnešní době není stres nic víc, než nesmyslná a nepříjemná (dokonce zdraví škodlivá) reakce. Není to tak.
Přiměřený stres je prospěšný a dokonce příjemný. Objevuje se v situacích, které nevnímáme jako ohrožení, ale jako výzvu, a dodává nám motivaci, energii a soustředění, abychom zvládli požadovaný výkon. V psychologii se označuje jako eustres, doslova "dobrý stres".
Teprve ve chvíli, kdy je stresu příliš, nebo kdy trvá příliš dlouho, přestává být užitečný a je naopak nepříjemný a škodlivý.
Zdroje:
HARVARD HEALTH PUBLISHING. Understanding the stress response [online]. [cit. 2025-03-23]. Dostupné z: https://www.health.harvard.edu/staying-healthy/understanding-the-stress-response
NATIONAL INSTITUTE OF MENTAL HEALTH. So stressed out: fact sheet [online]. [cit. 2025-03-23]. Dostupné z: https://www.nimh.nih.gov/health/publications/so-stressed-out-fact-sheet
AMERICAN PSYCHOLOGICAL ASSOCIATION. How stress affects your body [online]. [cit. 2025-03-23]. Dostupné z: https://www.apa.org/topics/stress/body
WORLD HEALTH ORGANIZATION. Stress: Q&A [online]. [cit. 2025-03-23]. Dostupné z: https://www.who.int/news-room/questions-and-answers/item/stress
VITETTA, L.; ANTON, B.; CORTIZO, F., SALI, A. Mind-Body Medicine: Stress and Its Impact on Overall Health and Longevity. In: Annals of the New York Academy of Sciences [online]. 2006, roč. 1067, č. 1, s. 492–497. DOI: 10.1111/j.1749-6632.2005.tb06153.x. Dostupné z: https://nyaspubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1749-6632.2005.tb06153.x