Nemůžu. Nesmím. Musím.

24.06.2024

"To nemůžu udělat, byli by naštvaní." "Nesmím xy." "Musím mu pomoct, když mě o to požádal." "Musím jít do práce…" Naše okolí na nás klade neustálé nároky a požadavky, stanovuje nám hranice a omezení. Až to někdy postupem času vypadá, že náš život sestává jenom ze samých příkazů a zákazů. Nemůžu, nesmím, musím. A vytrácí se můžu, smím, chci.

Věty ve stylu "přes to prostě nejede vlak" bývají zřídka pravdivé, když se nad nimi skutečně zamyslíme, a slouží jenom k tomu, abychom si v hlavě tvořili překážky, hranice a omezení. Sami sobě. Zbytečně. A abychom se stále dokola utvrzovali v tom, že jinak to nejde.

Že naše možnosti jsou velmi omezené. Že vlastně vůbec žádnou jinou možnost nemáme.

Tímto stylem uvažování sami sebe připravujete o svou svobodnou vůli, svobodu rozhodování a svobodu dělat, co vy chcete a vy potřebujete.

Vezměte si typický příklad. Pokud chodíte do práce neradi, možná někdy říkáte: "Musím jít do práce…" Nechcete tam jít. Ale stejně tam půjdete. Protože vás donutili, že ano?

Anebo tam půjdete proto, že jste zodpovědný člověk, který si uvědomuje, že potřebuje živit sebe a svou rodinu? Protože jste nad tím přemýšleli a rozhodli jste se, že nejlepší pro vás bude do té práce jít, i když z toho nejste zrovna nadšení?

Nejste ničí otrok ani sluha, jste svobodný člověk. Tak se tak o sobě naučte uvažovat. I mluvit. Zkuste svá rozhodnutí přeformulovat, aby vyjadřovala vaši volbu, ne vaše omezení.

Až se vám příště v hlavě opět vynoří myšlenka "Musím xy…", zkuste ji přeformulovat na "Můžu xy…".

"Musím jít do práce." (Donutili mě.)

  • "Můžu jít do práce." (A rozhodl/a jsem se, že půjdu. Je spousta lidí, kteří do práce jít nemůžou. Třeba proto, že přišli o práci. Nebo proto, že přišli o nohy…) Třeba časem najdete i nějaký důvod proč si říct dokonce: "Chci jít do práce."

"Musím umýt nádobí." (Zase mě donutili.)

  • "Můžu umýt nádobí." (A umyju ho, protože nechci mít v kuchyni nepořádek. Anebo ho neumyju, protože mi nepořádek tolik nevadí a dnes mám jiný program.)

"Nesmím udělat x." (Zakázali mi to.)

  • "Mohl/a bych udělat x." (Ale po zvážení situace jsem se rozhodl/a, že neudělám. Anebo jsem se rozhodl/a, že x je pro mě opravdu důležité, a proto to udělám, i když vím, že některým lidem se to nebude líbit.)