Ochrana vlastních hranic
Respektujte své hranice
Jsme zvyklí velkou část svého času věnovat potřebám, přáním a požadavkům ostatních. Od dětství býváme vedení k tomu, abychom ostatním vyhověli, když něco chtějí. V zájmu dobrých vztahů. Aby nás měli rádi. Abychom nebyli za sobce. Vycházet vstříc ostatním je skvělá věc - pokud je vyvážena tím, že se stejně tak věnujeme také tomu, co chceme a potřebujeme my sami.
Často totiž zapomínáme na to, že povinnosti a závazky nemáme jen vůči ostatním, ale také sami k sobě. Neustálé požadavky a očekávání našeho okolí často vedou k tomu, že naše vlastní cíle a potřeby se zdají méně důležité, než potřeby a cíle všech ostatních. Pokud to tak začneme vnímat dlouhodobě a usoudíme, že ostatní mají mít vždy přednost před námi, pak si vytváříme dost závažný problém: Výsledkem neustálého upřednostňování ostatních obvykle nebývají úžasné vztahy s nimi, ale naše vlastní vyčerpání, často doprovázené zdravotními problémy a stresem a celková nespokojenost.
Buďte zodpovědní sami k sobě, nejen k ostatním!
Starejte se o sebe, nikdo jiný to za vás neudělá.
To, že ignorujeme a zanedbáváme své potřeby a hranice (psychické, emoční i fyzické) je hlavní příčinou současné epidemie civilizačních nemocí a duševních poruch. Jestli dostatečně pečujeme o své potřeby se odráží v našem stavu a celkovém zdraví. Hlavním zdrojem informací by vám v tom měly být vaše emoce a signály z vašeho těla.
Poznejte sami sebe
Věnujte občas chvíli sami sobě. Uvědomte si, jaké jsou vaše osobní hodnoty, přání, cíle.
- Co chcete a potřebujete - právě teď? Co dlouhodobě?
- Co je pro vás v životě skutečně důležité?
- Na čem vám záleží?
- Při jakých činnostech se cítíte naplnění a spokojení?
- A naopak: Co nechcete, a přesto to často děláte? Na čem vám vlastně nezáleží a přece tomu věnujete hodně času nebo energie?
Stanovte si hranice. A braňte je.
Přizpůsobovat se a ustupovat ostatním, abyste jim vyhověli, je v pořádku, pokud to tak chcete. Měli byste ale dobře vědět, kde jsou vaše hranice. Je zásadní rozdíl mezi tím, že se občas přemůžete nebo se něčeho vzdáte, protože vám udělá radost, když druhému vyjdete vstříc, a úplně jiná situace je, když se opakovaně musíte překonávat a ustupovat ve věcech, kdy nechcete, ale "musíte".
Jestliže ostatním dovolíte, aby neustále překračovali vaše hranice a necháváte druhé, aby měli pokaždé přednost před vámi, riskujete stres, frustraci, vyčerpání, vyhoření a psychické i fyzické problémy. Proto byste měli předem mít jasno:
- Co pro vás není tolik podstatné a jste v tom ochotní ustupovat?
- O čem můžete diskutovat a dělat v tom kompromisy?
- A kde jsou vaše hranice, přes které nepůjdete?
Starejte se o sebe!
Vaše priorita musí být vždy péče o sebe. Zní to sobecky? Možná, ale není to tak. Pouze pokud se budete dostatečně věnovat sami sobě a starat se o sebe, zůstanete dlouhodobě ve stavu, kdy budete schopní také věnovat čas a úsilí ostatním.
Když matka letí letadlem se svým malým dítětem, v kabině klesne tlak a spustí se kyslíkové masky, komu matka nasadí masku jako první? Správný postup je, aby nasadila masku sobě a až potom dítěti. Kdyby se to snažila udělat obráceně a ztratila vědomí, tak nezvládne pomoct ani sobě, ani dítěti.
Zbavte se představy, že pečovat se o sebe a věnovat se sami sobě je sobecké - není! Je to nezbytná podmínka pro to, abyste tu pak v plné síle mohli být pro ty, kdo vás opravdu potřebují.
Řekněte si o to, co potřebujete
Naučte se svoje přání a potřeby jasně komunikovat. Potřebujete něco? Řekněte si o to! Nevíte si rady nebo něco nezvládáte? Požádejte o pomoc. Dělá vám někdo něco, co vám vadí? Upozorněte ho na to a trvejte na tom, aby přestal. Chce po vás někdo něco, co se vám příčí? Jasně mu sdělte, že to dělat nebudete - a nedělejte to.
Dokázat komunikovat své potřeby a hranice je nezbytnou podmínkou pro zachování vašeho duševního i fyzického zdraví. Nebojte se toho a nestyďte se, není to ani neslušné, ani sobecké. Je to naprosto normální.
Tyto věci můžete sdělovat v klidu, slušně a ohleduplně, ale zároveň se ujistěte, že se vyjadřujete dostatečně jasně a srozumitelně, aby ostatní pochopili, co říkáte, a dostatečně rozhodně, aby také věděli, že to myslíte vážně a že si budete stát za svým.