Práce s emocemi
Šest nejčastějších chyb při práci s emocemi a jak si k nim vytvořit zdravější přístup
Emoce prožíváme neustále, každý den. A někdy bychom si přáli, aby nás nechaly na pokoji. Většina z nás má k emocím komplikovaný vztah. Neumíme s nimi pracovat, protože nás to nikdo nenaučil a protože příklady, které běžně vidíme kolem sebe, nebývají nejlepší.
Často k emocím přistupujeme jako k něčemu nepříjemnému nebo nepochopitelnému. Možná je vnímáme jako rušivé a rozčilující, a nejraději bychom se jim vyhnuli, nebo jako něco, co bychom chtěli mít pod kontrolou. Ve skutečnosti nám ale každá emoce přináší důležité informace. Ukazuje, co právě prožíváme a co potřebujeme – a může nám pomoct najít cestu k většímu klidu, rovnováze a zdraví.
Jak jste na tom vy? Dokážete vnímat emoce jako zdroj informací? Nebo vás většinou obtěžují a komplikují vám život?
Chyba č. 1: Jsme odpojení od svého těla a emocí
Mýtus: "Emoce se odehrávají jen v hlavě, tělo s nimi nemá nic společného."
Skutečnost: Naše tělo odráží emoční stavy a upozorňuje nás, co se uvnitř nás odehrává, třeba jestli jsme ve stresu, smutní nebo rozčílení.
Zdravější přístup: Naučte se sledovat své tělo a vnímat, co vám chce říct.
Příklady ze života
Ztuhlá ramena při stresu
Když jste ve stresu, často ztuhnou svaly v ramenou nebo čelistech. Zamyslete se, jestli nejste pod tlakem, a zkuste se na chvíli zastavit, nadechnout se a vědomě napětí uvolnit.
Únava jako projev smutku nebo přetížení
Únava může být znamením, že vás něco trápí nebo znepokojuje. Místo rychlé kávy nebo sladkosti na doplnění energie se zkuste na chvíli zastavit a popřemýšlet, co vám chybí nebo co by vám pomohlo cítit se lépe.
Jak jste na tom vy?
- Když cítíte napětí, uvědomujete si, odkud v těle pochází a co ho způsobuje?
- Vnímáte, jaké fyzické projevy (např. srdeční tep, napětí v ramenou) provází vaše různé emoce?
- Dáváte si čas v průběhu dne na to, abyste se zastavili a zkontrolovali, jak se cítíte?
- Když jste pod tlakem, umíte rozpoznat, které části těla to nejvíce ovlivňuje?
Chyba č. 2: Emoce dělíme na pozitivní a negativní
Mýtus: "Pozitivní emoce jsou dobré, ty negativní jsou na obtíž."
Skutečnost: Každá emoce nám poskytuje užitečné informace – často jde o signály, co se v našem životě děje a co potřebujeme.
Zdravější přístup: Uvědomte si, že všechny emoce pro vás mohou být zdrojem cenných informací, které můžete využít pro informovanější rozhodování, například pro nastavení zdravých hranic nebo k přípravě na náročné situace.
Příklady ze života
Zlost jako ochrana hranic
Pocit vzteku může znamenat, že vám někdo překročil vaše hranice. Místo toho, abyste se vztek snažili potlačovat a dusit v sobě, přemýšlejte, co přesně vás naštvalo, a zkuste to řešit otevřenou a klidnou komunikací.
Strach jako motivace k přípravě
Pocit nervozity před důležitou schůzkou nebo prezentací vám může připomenout, že je užitečné se dobře připravit. Strach vám tak pomáhá lépe zvládnout náročné situace a vyhnout se zbytečným problémům.
Jak jste na tom vy?
- Když cítíte nepříjemné emoce jako zlost nebo smutek, považujete tyto emoce za špatné?
- Zkoumáte, jak by vám i nepříjemné emoce mohly pomoci lépe se o sebe postarat?
- Vidíte ve svých emocích vodítko, které vám může pomoci nastavit si lepší hranice?
- Cítíte se někdy provinile za to, že zažíváte negativní emoce?
Chyba č. 3: To, co emočně prožíváme, nám připadá špatné
Mýtus: "To, že mám tenhle pocit je špatně, neměl(a) bych se cítit."
Skutečnost: Emocím se nelze vyhnout, jde o přirozenou biologickou funkci našeho těla a proto nedává smysl hodnotit je jako "špatné", "nevhodné", "nemorální", "neopodstatněné" a podobně. Kritizovat se za ně, stydět se za ně nebo být kvůli nim na sebe naštvaní vede jen k jejich potlačení a zdravotním problémům.
Zdravější přístup: Snažte se k emocím přistupovat více neutrálně a bez odsuzování – s větším pochopením k sobě i k situaci.
Příklady ze života
Zpochybňování smutku jako slabosti
Možná si někdy říkáte, že být smutný je "zbytečné" nebo "slabé". Místo toho si zkuste připustit, že smutek je normální reakce na nepříjemné situace, a dát si prostor se s ním vyrovnat.
Pocit viny kvůli vzteku
Když se cítíte naštvaní na blízkého člověka, možná máte tendenci si tento pocit vyčítat. Pamatujte, že vztek je normální reakce, která vám ukazuje, že vám na dané situaci záleží.
Jak jste na tom vy?
- Když prožíváte nějakou emoci, říkáte si, že je nesmyslná nebo přehnaná?
- Odsuzujete své emoce, protože si myslíte, že byste je neměli cítit?
- Stydíte se za emoce, které se vám zdají "nepřiměřené" nebo "příliš silné"?
- Když vás něco rozesmutní, vyčítáte si, že vás to vůbec ovlivňuje?
Chyba č. 4: Emoce ignorujeme, potlačujeme a vyhýbáme se jim
Mýtus: "Když emoce přejdu nebo si jich nevšímám, zmizí."
Skutečnost: Nezpracované problematické emoce se hromadí a mohou časem způsobit velké problémy, od závažných psychických poruch až po těžká fyzická onemocnění.
Zdravější přístup: Naučte se emoce identifikovat a pracovat s nimi – i když jsou nepříjemné. Místo toho, abyste Zaměřte se na řešení příčiny toho, proč se právě takto cítíte.
Příklady ze života
Workoholismus pro zamaskování úzkosti
Někdo si může zahltit denní program prací, aby se vyhnul nepříjemným pocitům. Když si přiznáte, že cítíte úzkost, můžete si zkusit uvědomit její příčinu a uvolnit napětí třeba pravidelnou relaxací a nastavením realistických očekávání.
Zlepšování nálady jídlem
Často sáhneme po sladkém, slaném nebo mastném jídle, abychom si zvedli náladu. Namísto této snahy o okamžitou úlevu zkuste pojmenovat, co vás opravdu trápí, a zamyslete se nad tím, co vám pomůže z dlouhodobého hlediska.
Jak jste na tom vy?
- Jak často se věnujete práci, jídlu, sociálním sítím, sledování seriálů nebo jiným aktivitám, abyste se vyhnuli nepříjemným emocím?
- Dáváte si čas své emoce prožít, nebo máte tendenci je "přeskočit"?
- Když se cítíte špatně, dáváte si čas zjistit, co vás k tomu vedlo?
- Jak často po těžkém dni raději zasednete k televizi nebo sáhnete po sladkém nebo alkoholu, než abyste se zamysleli nad tím, co cítíte?
Chyba č. 5: Emoce jsou nezvladatelné a ovládají nás
Mýtus: "Emoce určují, jak přemýšlím, mluvím a jak se chovám. Nemůžu se ovládat."
Skutečnost: Emoce nám mohou připadat chaotické a nezvladatelné, ale postupnou praxí a tréninkem se je můžeme naučit lépe rozpoznat a poradit si i s intenzivními emočními stavy.
Zdravější přístup: Naučte se být všímaví ke svému tělu a psychickým stavům. Pokud dokážete emoce včas rozeznat, budete mít velkou výhodu. Emoce bývají méně silné, když vznikají a jejich intenzita roste, když je ignorujete nebo je v sobě necháte "dusit". Potom se můžete naučit zvládnout je pomocí práce s tělem (například pomalé dýchání pro zklidnění nebo uvolnění svalů pro snížení napětí) a myšlením (vytvoření nového pohledu na situaci).
Příklady ze života
Impulzivní výbuch zlosti
Během hádky můžete snadno sklouznout k výbuchu. Udělejte krátkou pauzu na zklidnění dechu nebo navrhněte druhé osobě přestávku a pokračujte, až "vychladnete".
Nákupy z frustrace
Cítíte-li frustraci, můžete být náchylní k nutkavému chování, například neplánovaným nákupům. Před dalším nákupem zkuste tuto potřebu pozorovat a zjistit, zda vám nepomůže jiná aktivita, jako je procházka nebo cvičení.
Jak jste na tom vy?
- Když prožíváte silné emoce, ovlivňují hned vaše slova a činy, nebo nad nimi máte určitou kontrolu?
- Dáváte si prostor pocit prožít, ale nereagovat na něj hned impulzivně?
- Umíte během vzteku, smutku nebo úzkosti vědomě říct "teď se zastavím"?
- Jak často litujete svých reakcí, když na vás přijde vlna emocí?
Chyba č. 6: Ztotožňujeme se se svými emocemi
Mýtus: "Emoce jsou součástí mé identity. Když cítím smutek, jsem smutný člověk."
Skutečnost: Žádný pocit ani nálada netrvá věčně, i když se to tak někdy nemusí zdát. Emoce jsou pouze přechodné stavy, které prožíváme, neurčují, kdo jsme.
Zdravější přístup: Zkuste si všímat, jak emoce vznikají, mění se jejich intenzita, a po čase opět mizí. Když zaznamenáte nějakou emoci, snažte se ji pojmenovat a vnímat jako zážitek, který přichází a zase odejde. Řekněte si například: "teď cítím úzkost, vztek, frustraci" apod. a ne "jsem úzkostný/á, vzteklý/á, frustrovaný/á". Tím si udržíte nadhled a odstup a vyhnete se pocitu, že vás emoce definují.
Příklady ze života
"Jsem nervák a vztekloun"
Když se často cítíte naštvaní, můžete mít pocit, že je to prostě součást vaší povahy. Zkuste si místo toho říct: "Teď cítím vztek, ale nejsem tímto pocitem definovaný/á." Takové uvědomění vám umožní brát vztek jen jako přechodný stav – signál, že vám možná něco vadí nebo někdo překračuje vaše hranice, a že s ním můžete zdravě pracovat, aniž by vás vztek ovládl.
"Jsem trémista a nervózní člověk"
Pokud se cítíte nepříjemně, když máte mluvit před lidmi, můžete mít dojem, že "jste nervózní typ" a že jiní prostě nebudete a veřejné vystupování pro vás vždy bude vždy utrpení. Zkuste si místo toho připustit, že se v danou chvíli bojíte, ale tento strach vás nedefinuje.
Jak jste na tom vy?
- Dáváte si trvalé nálepky jako "jsem nervák", "jsem vzteklý člověk", "jsem pesimista", "jsem netrpělivý člověk" a podobně?
- Dokážete se podívat na emoci jako na něco, co přichází a zase odejde?
- Jak často se při silné emoci cítíte jako kdyby vás úplně pohltila?
- Když máte špatný den, říkáte si, že takový bude i každý další?
Emoce nám ukazují cestu, jak lépe porozumět sobě samým a tomu, co v životě potřebujeme
Práce s emocemi není jednoduchá, ale je klíčem k vnitřní pohodě, životní rovnováze a zdraví
Dokázat efektivně a zdravě pracovat s emocemi je součást emoční inteligence. Pokud na tom právě teď váš vztah k vašim emocím není zrovna nejlépe, berte to jako příležitost. Umět emoce poznat, pochopit, ocenit, využít a zvládat je schopnost jako každá jiná - schopnost, kterou se můžeme učit, trénovat ji a postupně se v ní zlepšovat.
